• Ida

Drábské světničky v Českém ráji

Ve středu 5.8. jsme si naivně mysleli, že vyrazíme na cestu už v 10:00. Prakticky od 10:00 jsme ale čekali na Mariana, který chudák ne a ne dobalit bydlíka a nachystat všechno k odjezdu. 

Holt už je to taková naše tradice, že vyrážíme vždycky se zpožděním a to se prodlužuje s tím, jak se prodlužuje doba, na kterou chceme vyjet. A tentokrát jsme měli ambice velké a rozhodli jsme se pro jistotu sbalit tak, abychom se nemuseli případně vracet domu dříve než na konci září, kdy bude mít moje babička devadesát let. To jsme ještě ovšem netušili, že po třech týdnech s dvěma dětmi na cestách, budeme tak hotoví, že rádi uděláme pětidenní "mezizastávku" doma, abychom načerpali síly na další cestu.

Vyrazili jsme tedy až v 16:00. Soused se nás den předtím ptal, kam jedeme, a Marian na to, že zatím nevíme. Pořád jsme totiž váhali, jestli vyrazit za kamarády do Jizerek nebo za jinými kamarády do Korutan. Zvítězili nakonec Jizerky, a to hlavně kvůli Viki, protože ta se těšila na velkou bandu 5 dalších dětí. 


Protože jsme vyrazili tak pozdě, Max byl relativně vyspaný, ale i přesto byla cesta relativně v pohodě. Pořídili jsme mu totiž pojízdnou herničku:

Kolem devíti večer jsme raději podle park4night vybrali místo v Českém ráji u restaurace Na krásné vyhlídce, protože druhý den ráno jsem měla domluvený pracovní hovor zatímco Marian s dětmi tak mohli na krásný krátký výlet k Drábským světničkám. 

Jenže jsme asi zaparkovali o kus pod tím místem z park4night, protože jsme přijeli v noci a už tam byly dva bydlíky, a tak jsme měli v 6:30 nečekaný budíček. Přijel pán, který tvrdil, že je ze správy CHKO a byl hrozně nepříjemný a že do 20 minut má "vypadnout i ten esesák, co támhle stojí" (jedna z obytek měla německou značku)" A tak Marian musel přenést Viki k nám do postele a popojet na parkoviště k restauraci. 

Tam nás zase vyháněli zaměstnanci restaurace, ale naštěstí jsme se s paní provozní domluvili, že tam můžeme zůstat, když si u nich pak dáme oběd. A taky, že jsme si ho tam dali a byl výtečný a restauraci můžeme jen doporučit. 

Zatímco já jsem pracovala od 10 do 11 v prázdné restauraci, Marian s Viki si to taky užili.

Pak jsme se už jen přemístili do Kořenova  k Haciendě Čert, kde byli ubytováni naši známí. Večer jsme se tady sešli s celkem 3 rodinami kamarádů na večeři a Viki byla v sedmém nebi.  


TOP zážitky:

Marian a Viki: Drábské světničky a jídlo i atmosféra v restauraci Na krásné vyhlídce

Ida: jídlo i atmosféra v restauraci Na krásné vyhlídce, zejména v době, kdy jsem tam byla sama bez dětí a mohla nerušeně pracovat s opravdu krásným výhledem

Nejnovější příspěvky
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now