• Ida

Jak (začít) běžkovat s dětmi

Vzhledem k aktuální nemožnosti jezdit s dětmi na sjezdovky, se na nás v poslední době obrátilo několik známých rodin s dotazem, jak začít s dětmi běžkovat. "Jaké lyže pořídit? ", "Jaké boty?", "V jakém věku a jak začít?", ptali se...


A tak jsme se rozhodli nějaké tipy sepsat do tohoto článku. Prosím, rozhodně nás ovšem neberte jako experty na běžkování, kterými opravdu nejsme. Jen se s vámi chceme podělit o naše zkušenosti a tipy na to, co fungovalo s dětmi nám a co vám třeba také může pomoci. A nebo taky ne. Každá rodina i každé dítě je přece jiné a má své individuální potřeby.


A pokud se Vám nechce číst článek celý, zkuste si vybrat z následujících pasáží:

  1. Jak běžkovat s nechodícími dětmi?

  2. Kdy poprvé postavit dítě na běžky a na jaké?

  3. Jak to udělat, aby to na běžkách bavilo děti i vás?

  4. Do čeho obléct dítě a sebe na běžky?


Jak běžkovat s nechodícími dětmi?


S našimi dětmi běžkujeme již od prvního roku jejich života a to díky speciální vozíku. Přišel nám přece jen komfortnější a pro dítě na běžky bezpečnější než vozit dítě na sáňkách nebo v nosítku či šátku, i když i to jsou možnosti, s kterými se na horách setkáte. Výhodou vozíku je to, že i kdybyste spadli, vozík zůstává stabilní.

Chata Paprsek v Jeseníkách v roce 2016

My jsme zvolili klasiku, které se dříve říkalo Chariot a následně ji koupila značka Thule. Jak vidíte na obrázcích z Paprsku níže a výše, je mezi běžkujícími rodinami asi nejpopulárnější. Také je nejdražší a nejpropracovanější. S vozíkem samozřejmě můžete v létě jezdit na kole, běhat, bruslit na kolečkových nebo normálních bruslích. My jsme jej pořídili prioritně kvůli vyjížďkám na kole a v zimě pak už jen přikoupili ski set. Pokud byste o podobném vozíku také uvažovali, doporučujeme rozhodně koupit takový, který má bočnice ze síťoviny a nepromokavé bočnice s fólií na ně jde připnout pomocí zipu, místo fixních nepromokavých bočnic, přes které dovnitř nejde vzduch (vidíte na červeném Chariotu níže).

Thule vozíky u chaty Paprsek v Jeseníkách v roce 2016

Pokud se rozhodnete běžkovat s miminkem, které ještě nesedí, můžete si jako my přikoupit tzv. „miminkovník“, což je vlastně taková závěsná „houpací síť“, ve které mimčo leží zabezpečené pětibodovým pásem. My jsme v něm začali děti vozit za kolem víceméně rovným terénem zhruba kolem třetího měsíce věku. Výrobce se ale chrání a píše, že miminkovník není určený na nic jiného než na chůzi. Rozhodně naši zkušenost neberte tedy jako radu. Každý rodič musí sám posoudit, jestli si s miminkovníkem troufne na kolo či běžky a kdy. My jsme jej používali od té doby, kdy nám Viki a Max přišli pevnější, drželi hlavičku apod. A pokud byste něchtěli investovat do koupě miminkovníku, další alternativou je připevnit do vozíku třeba autosedačku. Tak jako tak nebudete pravděpodobně běžkovat s takto malým dítětem celý den.


Pokud nechcete kupovat ski set, lze za jakýkoli vozík za kolo (další značkou je třeba Croozer) vyrobit vlastní ski set po domácku. Na internetu najdete určitě spoustu inspirace, jak na to.


Jak se s vozíkem na běžkách jezdí?


Samozřejmě si s vozíkem neužijete běžkování tak jako bez něj, ale je to dobrý způsob, jak se nevzdát běžkování ani s malými dětmi. Při jízdě v rovině nebo do kopce cítíte trochu zpětný náraz, jak máte vozík upevněný kolem pasu nebo boků, ale na to se dá zvyknout a přizpůsobit jízdu tomu, že vozík táhnete.


Z kopce jsme si jak já, tak i Marian vždycky jízdu užívali. Vozík krásně drží a nikdy jsme se nebáli, že bychom s ním spadli a i kdyby, vozík bude na tyčích držet pevně. Neznáme nikoho, komu by se převrhl. Ovšem opravdu je nutné mít i již sedící dítě připoutáno pásy. Známe rodinu, která jela z prudkého kopce a při pádu se vozík naklopil dopředu a nepřipoutané dítě sedící ve fusaku se vyklopilo.

Marian s Viki (bylo jí dva a půl roku) pod Pradědem v únoru 2017

Za těch pět a půl let, co vozík máme, jsme se shodli, že to byla jedna z nějlepších investic do výbavy pro děti. Díky němu jsme se s dětmi nemuseli vzdát akčního života na kole, bruslích, běžkách, ani skialpech.


Naše děti si již od mala zvykají na to, že v zimě se prostě běžkuje a my věříme, že i proto má teď v pěti a půl letech Viki k běžkám hezký vztah a baví ji. No ne vždy samozřejmě, ale o tom se dočtete níže.



Kdy poprvé postavit dítě na běžky a na jaké?


První lyže jsme Viki na nohy dali jen tak na chvíli na vyzkoušení v roce a půl. Byly to takové ty plastové lyžičky, kterým se za našich mladých let říkalo „káčata“ a připevňují se pásky na obyčejné boty (viz foto níže).

Viki na chvíli na lyžích ve Schladmingu v březnu 2017 (byl jí rok a sedm měsíců)

Dělali jsme to tak, že jsme je s sebou vozili ve vozíku. Vždycky jsme někam dojeli a tam třeba po obědě na Švýcárně v Jeseníkách jsme je Viki nasadili a chvíli si na nich poťapkala. Poprvé na nich jela cca půl hodiny asi ve dvou a půl letech. Na déle se nám tyto lyžičky opravdu neosvědčily.

Medlovský rybník na Vysočině v roce 2018 (Viki byly dva a půl roku)

Od tří a půl let jsme pak pořídili normální malé běžky značky Sporten se šupinami na skluznici. Šupiny rozhodně pro malé děti doporučujeme. My ještě přes šupiny dokonce i teď Viki mažeme vosk, aby jí to opravdu drželo a neznechutili jsme jí běžkování tím, že by jí lyže podkluzovaly. Problémem ovšem jsou boty na běžkařské vázání. Nejmenší jsme tehdy sehnali ve velikosti 27. A tak jsme do boty dávali dvoje silní ponožky a této praxe se dodnes držíme i kvůli tepelnému komfortu. Jak vidíte na fotce níže, vozili jsme s sebou na delší výlety pořád i Chariot, v kterém Viki stále ještě po obědě usnula. Také jsme vozili pás, který jsme používali na sjezdovky a jistili ji jím z kopce nebo pomáhali do kopce, více se nám však v tomto věku z kopce osvědčilo dát si dítě mezi nohy do pluhu a držet ji kolem prsou.

Pod Vřesovou studánkou v březnu 2019 (Viki bylo 3,5 roku)

Pořádně začala Viki běžkovat ve čtyřech a půl letech. Krásně se rozjezdila v Rakousku v Tauplitz. Hodně k tomu pomohlo to, že měla s sebou o rok starší kamarádku a holky běžkovaly spolu. Pokud tedy máte možnost vzít svým dětem sparing partnery, určitě je to pro děti dobrá motivace. Viki tehdy s kamarádkami ujela okruh 6,5 km.

Tauplitz v lednu 2020 (Viki bylo čtyři a půl roku)

Dnes v pěti a půl letech jsme již museli zvolit delší běžky. Koupili jsme v Decathlonu opět běžky se šupinami. toho ujede už docela dost – její maximum je zatím ale pořád kolem 8 km. Ujela by asi i víc, kdyby měla neomezený čas. Ten ovšem zas teď nemá díky skoro devítiměsíčnímu bráchovi, na jehož rytmus musíme také brát ohled.

Viki letos v únoru (je jí pět a půl roku) na Červenohorském sedle - jak vidíte, museli jsme jí pak koupit delší hůlky



Jak to udělat, aby to na běžkách bavilo děti i vás?


Každé dítě je jiné, ale třeba i na to vaše budou fungovat aspoň některé z věcí, které nám fungují s Viki.

  • Jak jsem psala už výše, určitě pomáhá, když dítě vidí od mala rodiče běžkovat a bere tento sport tím pádem za samozřejmý.

  • Pomáhá také běžkování s ostatními dětmi. Pokud má vaše dítě kamaráda, který běžkuje jen o trochu lépe než vaše dítě, máte vyhráno.

  • Snažíme se řídit heslem - hodně chválit malé pokroky a nabízet drobná zlepšení. Tzn. nekritizovat, ale říkat třeba "krásně už zvedáš patu a když budeš píchat těma hůlkama ještě víc za sebe, pojede ti to ještě rychleji". Ne že by se to vždy dařilo, i zde platí heslo, čím víc je rodič v pohodě, tím víc je v pohodě dítě a to se ne vždy povede, když si třeba rodič chce zajezdit.

  • Myslete na sebe. Občas se stane, že když jsem nucena jet tempem Viki, jsme pak obě otrávené. Většinou je lepší, když ji nechám běžkovat jejím vlastním tempem. Jenže, jak si to pak mám užít já? Tady většinou volím z těchto možností:

a) Abych si to užila i já, jezdím mezi Viki a Marianem svým tempem. (Takto jsme to dělaly nedávno na Červenohorském sedle a byly jsme spokojené obě, jí nikdo nehonil a já se projela a zahřála. Viki byla navíc v sedmém nebi, protože kolem ní projíždějící běžkaři ji neustále chválili.)

b) Další alternativou je, že se přizpůsobíte tempu dítěte. Takovou dohodu jsme s Viki udělaly nedávno na Vysočině, protože se jí nechtělo jet samotné a chtěla si povídat. V tom případě doporučuji, abyste se opravdu více oblékli, jinak vám pravděpodobně bude dost zima. I proto je dobré s sebou vozit vždy vrstvu oblečení navíc. Pak můžete vymýšlet různé hry cestou a nebo se nechat vést fantazií dítěte. Pokud je jako naše Viki, je třeba počítat s tím, že daleko nedojedete, protože si bude hůlkou půl hodiny kreslit do sněhu srdíčka.

c) Další možností je vystřídat se s partnerem v "hlídání" a nechat toho druhého se pořádně projet. Hlídat samozřejmě můžete s běžkami na nohách, což je naše preference, nebo i v teple na chatě.



Do čeho obléct dítě a sebe na běžky?


Co bude vyhovovat přesně vám, to samozřejmě nemůžeme vědět, ale podělíme se s vámi o to, v čem jezdí tuto zimu na běžky naše rodina. A vezmeme to hezky popořádku...




V čem jezdí Max:

Pod přístřeškem u Skalní tabule - Červenohorské sedlo
  1. rostoucí merino body značky Lambio (Lambio je česká značka, jejíž ceny jsou příznivější než třeba krásně vypadající body firmy Crawler - Maxovi dáváme buď rovnou zimní body, nebo ve větší zimě pod něj ještě letní body),

  2. zateplené termo bavlněné punčocháče,

  3. teplý zimní fleesový overal,

  4. rostoucí merino kukla Manymonth (krásně padne a na rozdíl od Crawler kukly krásně kryje čelo),

  5. merino rukavice Crawler - typ "pěstičky" (jsou z dvojitého merina a krásně se navlékají, hřejí a drží - bohužel se už nevyrábějí, ale sehnali jsme je na bazaru),

  6. zimní botičky Sterntaler přes overal (opět jsme sehnali z druhé ruky za třetinovou cenu a i když je používáme hlavně do nosítka, hodí se nám do fusaku, protože jeho konec je nezateplený),

  7. fusak Lodger Bunker Outdoor (podle počasí volíme buď základní nebo obě vrsty a protože nožky má Max často studené, balíme mu je ještě příležitostně do mojí šály z jačí vlny koupené v Himalájích),

  8. s sebou pak vozíme ještě jednu zimní nepromokavou kombinézu, kterou Maxovi navlékáme během obědové pauzy na fleesový overal, aby venku bez fusaku nemrzl, vozíme také náhradní plínky a pro jistotu mu dáváme na běžky noční plenky "Kolorky", kdyby bylo počasí takové, že by přebalovat fakt nešlo (no, zatím jsme přebalovali na sněhu jen jednou).

Max spící ve fusaku Lodger Bunker Outdoor

V čem jezdí Viki:

Viki s úžasným 'kuklo-trikem' z Decathlonu
  1. merino podvlíkací Lindex triko a kalhoty (a pod nimi zatím klasické nemerino kalhotky - podvlíkačky jsou ale dost tenké a tak v mrazu vrstvíme na nohy ještě teplé podvlíkačky z Decathlonu),

  2. ponožky dle nálady, ale vždy dvoje - buď lyžařské z Lidlu, nebo Surtex s merinem, nebo superteplé a tlusté z Decathlonu

  3. zateplené triko/mikina s integrovanou kuklou z Decathlonu (viz foto níže - kukla se výborně osvědčila v mrazu a větru jako vrstva ještě pod čepici),

  4. obyčejná fleesová bundička Tchibo,

  5. oteplovací kalhoty a bunda Tchibo nebo Lidl (osobně máme zkušenost, že Lidl zimní oblečení má vodní sloupec i paropropustnost podobnou jako většina mnohem dražšího oblečení a přitom ceny nesrovnatelné, což se pro naši do školky chodící a po zadku v ní jezdící divoženku dost hodí),

  6. běžkařské rukavice INOVIK z Decathlonu (jsou teplé a zajímavé tím, že mají otvory na palec a pak vždy na dva prsty a Viki je nosí od pěti a půl let, do té doby si musela vystačit s rukavicemi z Lidlu),

  7. čepice a teplý tunel Pepco (čepice se „třpytí“ a Viki má teď období třpytek, takže ta musí být - její výhoda ale je, že je podšitá kožíškem a je fakt teplá).

Viki s rukavicemi INOVIK z Decathlonu

V čem ráda běžkuji já:

  1. kojicí merino triko Adelay (Maxe i Viki jsem už xkrát kojila na sněhu, Viki jednou dokonce ve sněhové vánici, takže kojící triko s sebou, pokud kojíte mimino, se opravdu hodí),

  2. termo legíny Utopy (pod nimi stejně jako Viki nemerino kalhotky, protože jsem ještě po druhém porodu neobjevila padnoucí merino),

  3. skvělé superteplé merino ponožky Granit české značky VOXX,

  4. skvělý merino rolák Icebreaker (už léta nedám na tuto značku dopustit),

  5. sportovní lehká bunda Craft,

  6. jak já říkám, „letní péřovka“ – taková ta, co ji sbalíte do ruličky a můžete dle počasí sundat nebo nandat,

  7. skvělá zateplená sukně Trimm, kterou mi přinesl konečně letos Ježíšek,

  8. rukavice Etape AMBER WS+ (pořídila jsem si je nedávno, protože jsem potřebovala takové, s kterými budu moci ovládat i mobil,

  9. čepice Beanie značky WOOX (pokud byste na tuto značku chtěli doživotní slevu 50%, registrujte se pomocí tohoto odkazu),

  10. s sebou ve vozíku pak ještě Goretex packlite bunda a super nepromokavé kalhoty z Decathlonu, které mají po stranách zipy shora dolů, takže je můžete obléct a svléct i s lyžemi na nohách, a taky teplé rukavice,

  11. lyže Fisher s hladkou skluznicí (holt prostě ráda "mažu").

Ida s Maxem a Viki v pozadí v Koutech nad Desnou v únoru 2021

V čem běžkuje Marian:

  1. Icebreaker merino triko,

  2. merino trenýrky Mons Royale,

  3. skvělé superteplé merino ponožky Granit české značky VOXX,

  4. podvlékačky „Under Armour“, které jsme koupili v Indii v Himalájích a jsou fakt super teplé (to tedy pokud je velká zima) a na to turistické kalhoty z koupené na našich cestách v Norsku,

  5. když je tepleji, tak kalhoty na běžky Atex,

  6. fleesová mikina z Lidlu,

  7. nepromokavá a větruodolná bunda, kterou jsme koupili na cestách v Norsku,

  8. běžkařské rukavice (a do vozíku náhradní sjezdové) a čepice z Lidlu.

VIM teaM v oboře v Loučné pod Desnou v lednu 2021

Pokud jde o to, kde bychom rozhodně nešetřili ani u dětí, ani u sebe, pak jsou to spodní vrstvy. Asi jste si všimli, že jsme milovníci merina, které opravdu ani po týdnu (i více) nošení při plné zátěži nesmrdí. Pokud se v merinu zpotíte, nestudí a umí odvádět i pot. Merino nosíme my i děti jak v zimě (silnější), tak v létě (slabší). Je sice dražší, ale pokud se aktivně věnujete sportu, tak se vám určitě vyplatí.


A co vozíme ještě ve vozíku?


Vozíme s sebou vařič, ešus, lžičky, skleničku s příkrmem pro Maxe a Adventure menu pro nás. Nikdy totiž není jisté, zda budeme schopni se vrátit na oběd a nebo zda dojedeme k nějakému výdejnímu okénku, zvlášť když teď v době Covidové jsou všechny restaurace zavřené. Adventure menu rozhodně také doporučujeme, jde o sáčky s hotovým jídlem bez zbytečných konzervantů a přísad, které stačí ohřát ve vodě nebo přímo samoohřevných sáčcích, které můžete k menu přikoupit. Vozíme s sebou samozřejmě také ovoce, teplý čaj a pamlsky pro Viki na dodání energie.


Náš oběd s Adventure menu a Babybio příkrmem

Co se hodně hodí je skládací turistický pěnový podsedák TREK PAD FORCLAZ z Decathlonu (na fotce výše na něm sedí Viki).


S sebou přibalte ovšem určitě nutnou dávku trpělivosti a dobré nálady a děti Vám to pak jistě oplatí a i vy se budete ze společných běžkařských výletů vracet zrelaxovaní a nadšení, i kdyby se vám cestou rozeřvalo mimino tak, že by bylo slyšet na pět kilometrů tak jako nám naposledy Max na Vřesové studánce v Jeseníkách.


Pokud Vám v hlavě i po přečtení tohoto článku zůstaly nějaké dotazy ohledně běžkování s dětmi, napište nám tady do komentářů,

nebo na VIM teaM Facebook, Instagram nebo e-mail vimteam.cz@gmail.com.

Rádi se s vámi podělíme o naše zkušenosti, pokud to pro vás bude zajímavé.


A pokud jste zkušení běžkaři,

určitě neváhejte a napište nám další tipy pro rodiče,

kteří s dětmi teprve běžkovat začínají.

Co se vám osvědčilo a co vás naopak zklamalo a vyvarovali byste se toho?

420 zobrazení0 komentář
Nejnovější příspěvky