• Ida

Banská Štiavnica aneb Max potřetí bydlíkem

Jak někteří víte, Marian pochází ze Slovenska a jeho rodina pravidelně každý rok pořádá v obci Hriňová kousek u Zvolena rodinou sešlost, kde se sjedou všichni možní bratranci, sestřenice a spousta dětí. Letos jsme se rozhodli, že když už jedeme takovou dálku i s Maxem, prodloužíme si výlet o zastávku v Banské Štiavnici, která nám byla několikrát doporučována z různých stran, a tak jsme byli plni očekávání.


Původně jsme chtěli vyrazit na Slovensko už ve středu, ale jak bývá naším zvykem, nakonec jsme nezvládli sbalit dřív než ve čtvrtek a vyrazit až po jedenácté. Jak už jsme měli vyzkoušeno z předchozí cesty, naše první zastávka vedla do Svatovavřineckého dvora kousek od našeho bydliště, kde jsme si vyzvedli obědové menu a snědli ho v bydlíku u Řečkovického hřbitova. Ano, my ty hřbitovy prostě milujeme, v tuto chvíli hlavně kvůli bezproblémovému parkování. 

Max se ve čtvrtek ráno vzbudil až po deváté, protože od sedmi do osmi spal hrozně neklidně a skoro pořád se kojil a den předtím opět zabral až v deset. A tak zvládl jakž takž vydržet vzhůru i díky dudlíku až do cca 11:40. Navíc jsme se tentokrát vyzbrojili na cestu opět o poznání lépe. Z kaučukového dudlíku Natursutten jsme přešli na dudlíky BIBS (no, asi by stačila normální květinka z lékárny za čtvrtinovou cenu, ale co už), ale hlavně jsme ho vybavili oblečením z Outlastu a pod něj dali podložku proti pocení AeroMoov, kterou kdysi mívala Viki v Chariotu. Ať už to bylo dudlíkem nebo tím, že Max roste a každý den je jiný, nebo oblečením z Outlastu, vydržel POPRVÉ spát v autosedačce déle než 30 minut. Dokonce jsem u toho zvládla dopsat článek na blog o naší předchozí cestě. Vzbudil se až 14:45 tedy po třech hodinách jako by spal v šátku. To už nám chyběla do Štiavnice jen hodina, kterou pak zvládl celkem v dobré náladě, stačilo se mu věnovat a komunikovat s ním. Taky pomohly všelijaké nad ním zavěšené hračky a zpětné zrcátko na sedadle naproti němu, v kterém se může vidět.


Ve Štiavnici jsme zaparkovali pod novým zámkem na parkovišti, kde jsme bojovali se systémem na placení online tak dlouho, až jsme placen nechali na druhý den ráno. 

V podvečer jsme se pak ještě stihli projít na večeři do skvělé restaurace 4 sochy, kterou nám doporučil Google a my ji můžeme doporučit dále, a to jak jídlo, prostředí, tak i obsluhu. 

A světě div se, Max cestou usnul s dudlíkem v puse v kočárku. Sice se vzbudil dřív než nám donesli druhé jídlo, ale než Viki dojedla polévku, spinkal v kočárku před restaurací na její krásné zahrádce. A zvládla po nakojení zůstat v restauraci tentokrát v klidu na klíně než jsme všichni dojedli ne jako při našem zážitku z Hotelu Ostrov.

Cestou z restaurace jsme se seznámili s "pavlačovým" psem zvládl a Max zvládl být v bdělém stavu celou cestu v kočárku, tak snad už svítá na lepší časy... 

Zatímco já ukládala Maxe k spánku, Viki s Marianem si ještě vyběhli nad parkoviště podívat se na Nový zámek a místní židovský hřbitov. 


Ráno šel Marian zaplatit do budky parkovné a narazil na dva chlápky - starší byl s tím, že tam stojíme s obytkou úplně v pohodě a mladší brblal, že tam stát nemůžeme a musíme do kempu. Vyhrál starší a tak jsme zaplatili 8€ za den a až někdy kolem půl jedenácté vyrazili do města. 

Viki trvala na tom, že první místo, kam půjdeme, musí být obchod s minerály, který viděla včera a my jí nedovolili před večeří do něj jít s tím, že tam zajdeme druhý den. Po 15 minutách vybírání to dopadlo tak, že si nic nevybrala a chtěla jít do jiného obchodu. Nakonec mně ale s Marianem přesvědčili, že jsem dala příliš malý limit na nákup (2€) a že jí mám jít něco vybrat já sama. Tak nakonec dostala achátový přívěsek na krk za 4€, který pak další dva dny skoro nechtěla dát z ruky. Drží ho i na lavičce před domem slovenského Romea a Júlie - Maríny a Sládkoviče.

Dovnitř jsme ale nešli, jen jsme na náměstí v Informačním centru pořídili turistickou vizitku do Viktorčina deníčku a tak tak jsme se stihli usadit na terase penzionu nahoře na náměstí na oběd, než začalo pršet. Měli klasické menu pracovního týdne a tak ta 6,5€ na osobu jsme se fakt luxusně najedli... Viki palačinky se šunkou a sýrem a zeleninou, u kterých dělala pořád 'mňam, mňam, to mě fakt chutná...' :

Max se v šátku u Mariana probudil vzorně až po obědě. Pak dole na náměstí začal plakat až v kočárku zatímco si Viki už zase vybírala náramek ve stánku.

Tentokrát ale nebyl k utišení  - uklidnil se snad až po 20 minutách u mě v šátku po marném pokusu o znovunavázání Marianem a mém marném pokusu o uklidnění u prsa. A když už byl v tom šátku, rozhodli jsme se s ním vystoupat ke Starému zámku a jít s ním na prohlídku (dospělý 4€, dítě od 4 let 1€), na jejímž začátku hned usnul a celou ji prospal. 

Prohlídka zámku nadchla hlavně Viki, která nadšeně běhala po dřevěném ochoze a všude možně, dokonce trvala na tom, že si vyjde staré gotické  schodiště, které dnes už nikam nevede, respektive končí pod střechou, kde kdysi asi visel zvon. 

Taky trvala na tom, že navštívíme na zámku výstavu "Kalvárie v azylu", která nakonec stála ale za to. Šlo totiž o obrazy sejmuté ze slavné Kalvárie v Banské Štiavnici, které naposledy roku 2004 poničili vandalové tak, že byly z Kalvárie přemístěny do bezpečí a doteď se hledá vhodný způsob jejich prezentace. 

Pokud sem zamíříte, rozhodně si nezapomeňte vyjít do věže hned vedle pokladny, z které je tento výhled na město:

Bohužel už když jsme šli nahoru, začal pěkný slejvák, takže jsem byla ráda, že Max, který se skoro vzbudil, zase usnul.

Počkali jsme ve vjezdu do nádvoří než přešla ta největší průtrž a pak jsme se rychle přemístili do jiného místního vyhlášeného podniku - kavárny Divná paní, kterou nám doporučovala Marianova ségra.

A bylo vidět, že kavárna je oblíbená a venku prší, protože jsme si museli hezky počkat, než se v ní uvolnilo místo. 

Ale stálo to za to, krásný, stylový a zajímavý interiér s dětským koutkem, čistými záchody a přebalovacím pultem potěšil celou rodinu. 

A i zákusky a kafe včetně varianty cappuccina s názvem Babyccino - to vše bylo krásnou tečkou za dnešním dnem a my zde krásně přečkali zbytek deště. 

Pak už jsme zamířili do bydlíku na večeři a cestou zjistili, že dole v amfiteátru bude od sedmi koncert známé slovenské skupiny IMT Smile. My ji tedy doteď neznali, ale i tak jsme si koncert já s Maxem z bydlíku a Viki na ramenou Mariana před plotem amfiteátru řádně užili. 


Druhý den ráno jsme odjížděli v 10 a dokonce starší pan v budce po nás nechtěl zaplatit už nic, ale Marian mu i tak dal 2€ za to, že byl na nás tak milý. Max byl vysmátý a cestou do Hriňové usnul a pak spal ještě v šátku, aby dohnal svůj tříhodinový obědový spánek. 

Celkově nás asi Banská Štiavnica trochu zklamala, ale je pravda, že jsme spoustu místních turistických atrakcí včetně vláčku pro děti, banského muzea a zážitkového těžení vynechali a také jsme měli na základě referencí asi přehnaně nastavena očekávání... 

TOP zážitky: 

Ida: 4 sochy, Divná paní, Starý zámek 

Marian: 4 sochy, Divná paní, Starý zámek, noční výprava s Viki na Nový zámek a hřbitov

Viki: obchod s minerály, stánky, Starý zámek, koncert IMT Smile (dožadovala se, že chce koupit lístek a jít dovnitř)

#slovensko #banskastiavnica #cafe #restaurace #hradyazamky #mesta #mestaamestecka #muzeum #obytkou #vanlife

Nejnovější příspěvky
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now