• Ida

V horách u Campo Imperatore


K horní stanici lanovky na Campo Imperatore jsme přijeli dost pozdě večer (Viki už spala) poslední srpnový den , který jsme strávili ještě na Prati di Tivo.

Druhý den v neděli ráno jsme vyrazili na procházku nahoru k Rifugiu Duca degli Abruzzi, které je kousek na kopci za observatoří (viz foto výše).

Právě proto jsme se rozhodli, že nepůjdeme rovnou nahoru, kudy chodily davy, neb právě byl víkend a fakt tady bylo dost lidí - navíc úplně jiná sorta lidí než kolem Prati di Tivo.

A tak jsme šli hezky oklikou dokola přes sedlo Monte Aquila a dál po hřebeni, kudy se chodí na Corno Grande (2912 m n.m.) - nejvyšší horu národního parku Gran Sasso i celého apeninského poloostrova, kterou jsme měli možnost vidět dva předchozí dny ze strany od Prati di Tivo.

(Pokud byste sem šli bez dětí, určitě by stálo za to prozkoumat celou cestu pěšky z Prati di Tivo přes vrchol až sem a klidně i dál.)

Bohužel vrchol Corno Grande byl celou dobu v mlze, ale i tak byly výhledy krásné a Viki celou cestu až na Rifugio šlapala nadšeně sama.

Na Rifugiu se naštěstí dalo schovat vevnitř, což jsme ocenili, protože fakt děsně fučelo.

Tam jsme si opět dali polévku s cizrnou a my s Viki i pořádné drinky s kopcem šlehačky – Viki čokoládu a já maxi velké Bombardino.

Už v Rifugiu nám hlásí číšník, že se blíží bouřka, ale i přesto se rozhodneme neuváženě jít po hřebeni dále oklikou dolů k autu místo abychom to sešli přímou cestou k observatoři. Neuváženě proto, že na hřebeni jsme úplně sami a za chvíli nás fakt chytne bouřka a hromy a blesky fakt dost hlasitě burácí.

Viki dáváme rychle do Deutera a nasazujeme pláštěnky a spouštíme se z hřebenovky přímou cestou dolů z kopce. Přiznám se, že se mi moc dobře dolů nešlo, ale dali jsme to všichni nakonec v pohodě a pak už nás stezka spolu s ostatními zmoklými turisty zavedla zpět až k vrchní stanici lanovky. (Mimochodem, ten s tím modrým batohem na fotu níže je Marian s Viki v Deuteru, a fakt nemůžeme na Deuter nosítko fakt dopustit, protože ač preferujeme Kibi, zejména do deště a pro větší děti je prostě Boží. Tímto ještě jednou děkujeme přátelům za tento skvělý svatební dar.)

U bydlíku jsme se museli prakticky svléknout prakticky donaha, protože vodu jsme měli až v botách a i přes pláštěnky jsme byli mokří všichni úplně durch.

Bohužel pršelo až do večera a pak v pondělí ráno bylo všelijak, takže nakonec jsme se šli jen na chvilku projít zatímco jsme trochu vysušili oblečení (viz foto níže) a vyrazili z parku pryč.

Cestou z Campo Impreratore parkem jsme si ještě užili spoustu nádherných výhledů...

Pak jsme se ještě stavili v městečku Castel del Monte a 3.9. v 11:00 jsme už bohužel museli naložit v městečku Pescara naši kamarádku Janu na autobus do ČR a pak už pokračujeme směrem trajekt do Řecka.

TOP zážitky:

Ida, Marian, Viki: celý výlet oklikou po hřebeni, Carcassone večer v autě ve čtyřech, kdy Viki hrála poprvé sama za sebe

#hory

Nejnovější příspěvky
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now