• Ida

Almerimar a pláže u Roquetas de Mar


Almerimar

Ve středu 22.8. přijíždíme přespat ma Stellplatz Almerimar na Costa de Almería, který má na Park4night skvělé hodnocení. My jsme bohužel hodně zklamáni, protože za zvuku hlasité diskotéky, která je hned vedle, se nám spí hrozně a zároveň ráno zjišťujeme, že ani pláž nestojí za to. Voda je špinavá jen Viki je spokojená, že několik set metrů od ní ve vodě stále dosáhne na dno.

Roquetas de Mar

Proto se hned po obědě přemisťujeme rychle dále. Na Park4night jsme si vytipovali stále ještě na Costa Almería dlouhou pláž u Roquetas de Mar a opravdu zde najdeme luxusní místo. Opět zde zůstaneme tři noci od 23. do 26.8.

Důvodů, proč se nám zde líbilo, je více:

  1. Parkujeme prakticky hned na pláži a tak si můžeme užít večerní romantiku přímo před "domem" a já osobně ranní koupačku ještě před snídaní

  2. Do vody to máme pár kroků

  3. Voda je neskutečně čistá

  4. A i když se tady nedají stavět hrady, protože pláž je z drobných kamínků, vstup do vody je pozvolný a pohodový a pro děti tak akorát

  5. Kolem celé pláže vede cyklostezka, i když my ji tedy využijeme jen jednou

Proč tedy nezůstáváme déle?

  1. Bohužel další dvě noci nás "oblaží" místní svým barbecue, u kterého jsou velmi hluční. Hlavně poslední noc, kdy se těšíme na super romantiku, protože Viki přes den nespala a usne mi v náručí už v 19:30 venku na židli, si to pořádně užijeme. Vedle nás se totiž usídlí dvě rodiny z Balkánu, které to rozjedou ve velkém, pouštějí si nahlas hudbu a brebentí velmi hlučně až do půl jedné v noci, kdy i se svými třemi dětmi, které vypadají, že už by opravdu chtěly spát, odjíždějí.

  2. No dobře, a zas ten záchod... a dochází nám voda, protože tentokrát zdroj na pláži není... ani pitné, ani jiné, žádná sprcha, nic... Sprchy jsou až na městské pláži.

Ačkoli přijíždíme ve čtvrtek odpoledne, je zde relativně hodně aut a lidí (že by nějaký španělský svátek?) a tak, ačkoli některé menší bydlíky včetně jednoho s dvěma mladými páry z Čech parkují hned v první linii, zaparkujeme na vzdálenější straně od pláže.

Večer, tedy spíše někdy po desáté v noci, po usnutí Viki, máme ale naprosto luxusní romantiku. Přemístíme se hned vedle mlaďochů (jejich houpací síť vidíte na fotu výše), kteří jsou v pohodě a usnou dřív než my. A tak si dáváme vínko na pláži v naprostém klidu s úžasným výhledem.

Vyruší nás akorát třikrát policejní hlídka, nejdříve Policía Local, pak nějaká Policía Administrativa a pak opět Policía Local. Když zastaví u našeho stolečku rozloženého před bydlíkem, už už si myslíme, že nám řeknou, že tady nemůžeme nocovat, nebo minimálně "kempovat", což na některých místech, jak jsme ve Španělsku zjistili, znamená, že nesmíme mít vytaženou markýzu (což nemáme) a nesmíme mít rozložené židličky a stoleček před bydlíkem (což máme). Ale oni se nás jen ptají, jestli jsme náhodou nebyli očitými svědky hrozného kriminálního přečinu, který přijde policie vyšetřovat ještě druhý den ráno. Někdo totiž uřízl nebo zlomil větev jediného stromu na pláži.

Ve středu už pláž kupodivu tolik zalidněná není, rozhodně tedy ne tolik jako směrem do města. A hlavně všichni odjíždějí po obědě na siestu a odpoledne tím pádem máme pláž opravdu čistě pro sebe.

V podvečer pak sedáme na kola a vyrážíme na průzkum do městečka Roquetas de Mar.

Moc nás ovšem nenadchne. Akorát opět Viki je nadšená, protože na městské pláži najdeme minimálně tři dětská hřiště a taky se stavíme na zmrzlinu. Nicméně promenáda nás nenadchne, na mě působí tak nějak ošuntěle a rozhodně se nedá srovnat s vymazlenými přímořskými městečky třeba v Chorvatsku nebo Řecku.

Pobudeme tedy s Viki nějakou dobu ještě na dětském hřišti a jedeme zpět.

Ve čtvrtek odpoledne se na pláži objeví tři krásné "maminy" nahoře bez, z nichž jedna má potetovanou většinu svého krásného těla. A díky nim se mi zvedne sebevědomí, protože si opět připomenu, že stejně jako nelze jednoznačně říct, který strom v lese je krásnější, protože každý je jedinečný a jednomu se líbí ten a druhému zas onen, nejde to říct ani o lidech... Každá z těch dam je úplně jiná a každá z nich se prostě nádherná. Jedna má kila navíc, ale má neuvěřitelný šmrnc, druhá má postavu jako ze žurnálu a hezky se na ni dívá, ale je to bez náboje a ta poslední s tetováním má zase nádherné poprsí a je zajímavá... Kdybych tak tohle poselství krásy, která je ve všech tvarech dokázala předat Viki až bude v pubertě...

Vikču v tuto chvíli však mnohem více zajímá holčička, která přišla s další skupinou a tak ji pobízíme, aby se s ní šla seznámit. A tak nakonec Viki nalezne po dlouhé době zase "partu" a seznámí se s dvěma kluky a třemi holčičkami - Alexandrou, Lucií a Martinou, která je stejně stará jako ona. Stráví spolu zbytek odpoledne a my s Marianem máme po dlouhé době klid a já si dokonce vytáhnu POPRVÉ za tři měsíce knížku...

Večer bohužel u bydlíku "straší" ta balkánská skupinka, ale přesto se rozhodneme zůstat do zítřka...

Druhý den si Viki ještě na pláži chvíli pohraje se svojí partou, která je se svými rodiči ubytována v kempu naproti. Já se zatím poprvé na této cestě pustím do pečení v bydlíku a po snědení špenátového štrúdlu už balíme a jedeme dále směr sever...

TOP zážitky:

Ida, Marian: klidný romantický večer ve dvou při svíčkách a vínu první noc zde

Viki: hraní si na pláži s dětmi, hlavně s Alexandrou a Martinou

Poznámka pro rodinu:

Chystám se na článek o tom, jak se Viki v bydlíku baví... Jedno z rán jsme zase vyšívaly svetry na jednom z dárků, které dostala k narozeninám: sice jí musím ukazovat, do které dírky musí tu jehlu strčit, ale fakt ji to baví a jinak to zvládá víceméně dotahovat už sama.

#pláže #koupání #dětskéhry #dětskéhřiště #parkování

Nejnovější příspěvky
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now