• Ida

Přesun z Bernu do Lausanne


V neděli ráno vyrážíme konečně všichni na kolech k řece, kterou Bern proslul proto, že je místní velkou atrakcí proto, že ji lidé jen tak bez ničeho splavují.

I Marian nás zanechává s Viki na dece a vrhá se do peřejí a pluje o pár km dál, aby za chvíli zpátky přiběhl plný nadšení a endorfinu. Viki mu zatím navařila z kamínků a říčního bahna oběd, pak ještě chvíli zablbneme ve vodě a vyrážíme na oběd do restaurace u ZOO. Tam dnes naštěstí mají otevřenou samoobslužnou jídelnu a tak si za 28 CHF dáváme "nicmoc" kuřecí nugetky s hranolky a my s Viki "celkem OK" boloňské špagety. No, v bydlíku bych zvládla uvařit lépe, ale není nad to, když někdo uvaří mně.

Chuť si spravíme ještě místní zmrzlinou ze zmrzlinárny na kolečkách. Super růžové vozítko něco mezi mini-autobusem a motorkou a skvělou zmrzlinou. Jen Vikča ztropí scénu, protože její hloupí rodičové nepochopili, že chtěla výhradně čokoládovou zmrzlinu do svého vlastního kalíšku, a dali jí k té čokoládové ještě mangovou a tu tedy opravdu nechtěla. Brečí na celé kolo do té doby než tajně přendám všechnu mangovou do našeho kelímku. Uf...

Pak jsme si to naštěstí v klidu vysvětily, že prostě je třeba se v klidu domluvit a nemusí se hned kvůli všemu takhle vyvádět. A pozor, vy Švýcarsku je kontaktní a respektující výchova prý dohnána do krajnosti a mění se místy až v extrémní "laissez-faire". Prostě když na dítě zakřičíte, vrhne se na Vás tune kritických přísných pohledů všech kolem. Je naprosto běžné, co jsme tak viděli, že děti starší než Viki mají v puse na ulici dudlík, vozí se v kočárku apod. Pohledy jsme tedy ustáli, protože tentokrát jsme nekřičeli a jen klidně Viki vysvětlovali.

Nakonec balíme a přemisťujeme se do Lausanne. Ubytujeme se v kempu, kde nás noc vyjde přes 1000 CZK, protože bohužel žádné jiné parkovací místo nenajdeme. Viki spala v autě za jízdy snad do 16:30, takže si troufneme vyrazit do města autobusem až v sedm.

Hned se pozná, že jsme blízko Francie, protože najednou všechny nápisy jsou ve francouzštině a všichni kolem mluví snad jen výhradně francouzsky.

Lausanne nás překvapí na první pohled tím, jak je vylidněné. V neděli večer tady není ani živáčka, všechny restaurace jsou zavřené. Ale uličky jsou moc příjemné a je vidět, že se chystá něco velkého. Od úterý, jak zjistíme, od kluků, co tady chystají techniku na pódium, začíná totiž velký festival v ulicích. Všude se chystají pódia, stánky s jídlem, které bohužel nyní zejí prázdnotou...

Ale i tak si procházku nočním městem užijeme, jen marně hledáme nějakou restauraci nebo kavárnu, kde bychom si mohli dát aspoň sklenku vína nebo piva.

Najdeme snad jeden jediný otevřený podnik u The Palais de Rumine, bývalé univerzitní budovy. I ten podnik vypadá, že jde o studentskou a moc příjemnou záležitost a tak zůstáváme i s Viki a dáváme si s Marianem jeden Hoegaarden za 8 CHF napůl.

Viki pak rychle přemisťujeme do Kibi, ale usne až při cestě z konečné trolejbusu do kempu někdy téměř v 11 v noci.

TOP zážitky:

Ida: podvečer v Lausanne a studenská hospůdka

Marian: splavení řeky Aare v Bernu

Viki: hraní si u řeky v Aare a koupání v ní

#adrenalin

Nejnovější příspěvky
  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now