Bern a setkání po letech

V sobotu se probouzíme na parkovišti u ZOO v Bernu. A tak co jiného dělat v sobotu dopoledne s téměř tříletým dítětem, než do té ZOO jít. I když chybí zebry a žirafy a lvi apod., Viki je nadšená, protože se těší zejména na medvědy a ty opravdu uvidíme a hned dva. Já jsem zase nadšená z tuleňů.

Viki se těší v ZOO na skluzavku ve tvaru chobotnice, ale nakonec nemá odvahu jet po ní sama (je to zpočátku opravdu sešup) a tak mě umluví, abych se přidala.

K obědu si dáme dnes skromně klasickou českou výletovou svačinku v podobě chleba s máslem, sýrem a šunkou a až někdy kolem druhé vyrážíme na cykloprojížďku kolem řeky. Všude opět spousta lodí a lidí jen tak, co se plaví po řece dolů směrem k Bernu.

Bernem jsme čím dál více okouzleni, protože kombinace krásné romantiky starého města a krásné přírody jak dělané na procházky a projížďky na kole kolem řeky nás uchvacuje. Navíc všude opravdu plno lidí, kteří vypadají, že si umí dopřát sobotní pohodu, rodiny s dětmi grilují na louce u řeky, puberťáci popíjejí v člunech pivo, babička s dědečkem si jen tak jdou zaplavat v proudu řeky... A k tomu kousek neuvěřitelně nádherné hory.

Jo, nedivíme se, že si Sylva, moje bývalá kolegyně z Akademie věd, vybrala k životu se svou rodinou právě Bern. Byla tak skvělá, že i když má doma osmitýdenní miminko, pozvala nás k sobě domů na kávu a vlastnoručně upečený koláč. Jsme domluvené na čtyři odpoledne. Viki bohužel opět usne až v 15:15, takže ji u Sylvy budíme, ale je naštěstí v pohodě, protože se hrozně moc těší na jejího dvouletého syna.

Z návštěvy, kterou jsme se Sylvou propovídaly zatímco děti si hrály a naši manželé se bavili u pískoviště, odcházíme někdy kolem šesté. Tak akorát, abychom ještě stihli vidět budovu parlamentu v dobrém světle a zastřenou vodou z vodotrysku, který je podobně jako u Janáčkova divadla v Brně jen voda tryskající různě ze země. Děti vodou podobně jako v Brně i zde probíhají tam a sem, některé jsou už mokré skrz naskrz.

Chceme si pak dát ještě opět večeři v thajské restauraci v centru, ale ouha... ty včerejší páteční ceny platily na menu jen v týdnu a dnes už opět klasicky začínají ceny na 20 CHF za jídlo pro jednoho. Zdvořile se tedy balíme a jedeme domů, tedy k bydlíku otestovat místní samoobslužnou restauraci, ale ta má bohužel už taky zavřeno. A tak přijde konečně opět na řadu náš Lotus Gril a pohoda u vlastnoručně ugrilované večeře.

TOP zážitky:

Ida: setkání se Sylvou

Marian: cykloprojížďka kolem řeky

Viki: děti Sylvy a možnost hrát si s hračkami (kuchyňkou a Duplem) jejího syna

#zoo #dětskéhřiště